Články

Dle studie od Peugnet et al. (2016), která se zabývala rannou vývojovou podmíněností zdraví a nemocí v dospělosti, je výživa a management chovné klisny nesmírně důležitá. Především pokud se snažíte vyšlechtit koně pro sportovní účely.

Cíl u chovné klisny je takový, aby rodila každý rok jedno živé hříbě. K tomu klisna ale potřebuje být v dobré kondici (ideálně BCS 5) a zdravotně v pořádku. Běžnější v rámci menších chovů bývá jedno hříbě za dva až tři roky. V takovém případě má klisna prostor na zotavení po porodu ale především po náročné laktaci.

Výživa v průběhu gravidity

Na začátku březosti je důležité, aby klisna byla v ideální kondici BCS 5 a měla podle toho nastavenou krmnou dávku. Pokud má klisna nižší či vyšší kondici může to mít za následek obtížný porod, či zdravotní komplikace v průběhu březosti.

V rámci březosti, pokud je vše jak má tedy není potřeba měnit krmnou dávku, pokud je vyvážená až do období 5-6 měsíce. V tomto období se totiž zvedá potřeba energie a procento potřeby bílkovin v krmné dávce. Potřeba proteinu se vypočítává s předpokládaného přírůstku plodu. S růstem potřeby proteinu se zvyšuje i potřeba lyzinu a ostatních limitujících aminokyselin. Proto je vhodné krmnou dávku o tyto aminokyseliny obohatit. Limitující aminokyseliny si totiž tělo koně neumí syntetizovat a proto tyto aminokyseliny musí přijímat ve stravě.

Výživa v průběhu laktace

Laktace je pro klisnu extrémně náročné období a je nezbytné, aby krmná dávka byla pro klisnu v ideálním poměru energie a živin.

Produkce mléka je závislá na příjmu krmiva a na aktuálním stavu tělesné kondice klisny. Klisna o hmotnosti 500 kg vyprodukuje za den 10 až 17 kg mléka.

Pokud klisna nemá v krmné dávce dostatek energie a proteinu, využívá tělesných rezerv a proto dochází k úbytku na váze a ztrátě kondice.

Pro zajímavost lakující klisna o hmotnosti 500 až 600 kg musí za den přijmout 1,54 až 1,84 kg proteinu a až 85 g lyzinu. Což je až dvojnásobek běžné potřeby proteinu koně v záchově. Stejně tak se zvedá i potřeba minerálních složek. Sleduje se především Ca a P, kde potřeba těchto minerálů je také až dvojnásobná. Proto je vhodné mít krmnou dávku spočítanou, aby klisna měla dostatek všech potřebných živin a minerálů.

Vrchol laktace je ve 3 měsíci kojení, poté začne produkce mléka klesat.

Jakmile začne klesat produkce mléka klisny, snižuje se i potřeba energie a proteinu v krmné dávce a je nezbytné snížit krmnou dávku. Především z toho důvodu, aby nedocházelo k překrmení proteinem. Překrmování proteinem může mít negativní vliv na zdravotní stav koně.

Důležitá fakta na závěr

Březost

• Klisna na začátku březosti nepotřebuje zvyšovat energii krmné dávky.
• Potřeba energie krmiva a obsah proteinu v krmné dávce se zvyšuje až od 5-6 měsíce březosti.
• Minerální doplňky pro březí a lakující klisny jsou vhodné.
• Pokud se podaří udržet klisnu v ideální kondici BCS 5, je vysoká pravděpodobnost dobrého průběhu březosti, porodu a následné reprodukční schopnosti.

Laktace

• Zajistit klisně vyváženou krmnou dávku s potřebným množstvím energie a proteinu.
• Pokud klisna nebude mít potřebné množství energie a proteinu, bude docházet k hubnutí a ztrátě kondice.
• Doplňovat klisně dostatek minerálů a vitamínů.
• Zajistit neustálý přístup ke kvalitnímu objemnému krmivu a vodě.
• Po odstavu zajistit klisně dostatek živin, aby byla schopná se dostat do ideální kondice BCS 5.

PSSM je metabolická porucha ukládání glykogenu, charakterizována zvýšenými koncentracemi glykogenu v kosterním svalstvu, kde dochází k akumulaci abnormálního polysacharidu v kosterním svalstvu. Koně s tímto onemocněním by měli být krmeni kvalitním senem, dostatkem vitamínů a minerálů. U těchto koní by neměla být krmena škrobová krmiva a jednoduché sacharidy (např. melasa, sacharóza) a pokud kůň potřebuje dodat energii do krmné dávky, tak se tato krmiva nahrazují tuky. Důležitý je i pravidelný pohyb (McKenzie & Firshman, 2009).

Příznaky PSSM na svém koni vypozorujete hlavně vy, jako majitelé a jezdci. Kůň postižený touto poruchou trpí na ztuhlost svalů, nadměrně se potí, může si stoupat do polohy močení bez toho, aniž by močil, z důvodu ulevení od bolesti. Při pravidelné práci, ale na špatné krmné dávce, si jezdci stěžují na tvrdost koně, špatnou voditelnost a zatuhlost při práci.

Může dojít až k záchvatu, kdy dochází k třesu a strnulému postoji. PSSM se ale může projevovat i nadměrnou reaktivností koně, především po zahřátí, což je případ moji klisny Kaskády.

Typy PSSM

PSSM se dělí na PSSM-1 a PSSM-2. PSSM-1 se vyskytuje především u čistokrevných plemen quarter horse, paint horse, appaloosa, welsh cob a u chladnokrevných plemen koní. PSSM-2 se vyskytuje u různých plemen koní a příčina tohoto onemocnění není úplně jasná.

Diagnostika

Diagnostika tohoto onemocnění se provádí přes genetickou analýzu, či biopsií ze svalů. Pokud nemáte svého koně určeného do chovu, tak vám tato diagnostika kromě potvrzení vašeho podezření nic nepřinese, jelikož kromě správně nastavené diety a pravidelné zátěže na tyto metabolické poruchy léčba není.

Doporučení pro krmení a režim

Moje doporučení je takové, pokud máte podezření na PSSM či jinou metabolickou poruchu u vašeho koně, nastavte vhodnou krmnou dávku bez škrobových krmiv a jednoduchých sacharidů. Nastavte pravidelný režim zátěže a pokud se vašemu koni uleví a uvidíte výrazné zlepšení, tak genetickou analýzu provádět nemusíte.

Koním s PSSM byste měli doplňovat elektrolyty, z důvodu nadměrného pocení, kdy dochází k vylučování těchto minerálů. Po doplnění elektrolytů většinou uvidíte výrazné uklidnění vašeho koně. Podávané elektrolyty ale nesmí obsahovat cukry, tudíž tekuté elektrolyty nepodávejte vůbec.

PSSM je limitující porucha, ale se správně nastaveným režimem může být kůň využíván i ve vysokém sportu.

Doporučuji elektrolyty od značky Schaumann, se kterými mám navázanou spolupráci kvůli velmi dobré kvalitě jejich krmiv a doplňků.

HORSAL ELEKTROLYTE 4 kg – Schaumann

Syndrom žaludečních vředů koní, tzv. EGUS, je u koní velmi časté onemocnění. Pokud se u koně začnou vyskytovat příznaky onemocnění, je vhodná časná diagnostika a následná léčba včetně úpravy krmné dávky (Rilla et al., 2009).

Diagnostika tohoto onemocnění se provádí gastroskopií. V akutní fázi onemocnění se využívá léčiv, která blokují sekreci žaludečních šťáv a kyseliny chlorovodíkové, což vede ke zvýšení pH žaludku. Vyšší pH vytváří příznivé podmínky pro hojení již vzniklých žaludečních vředů. Tato léčiva se ale nedoporučují podávat preventivně, z důvodu narušení trávicích procesů a následné horší stravitelnosti krmiv (Rilla et al., 2009).

Výskyt a projevy onemocnění

K tomuto onemocnění mají sklony koně všech věkových kategorií a plemen. Žaludeční vředy jsou léze vyskytující se u koní na žaludeční sliznici. Výskyt tohoto onemocnění je 53–93 %. Onemocnění může vést ke ztrátě výkonnosti, snižování hmotnosti, ztrátě kondice a snížení chuti k jídlu (Böhm et al., 2018).

Tamzali et al. (2011) dělali výzkum během závodní sezóny na výskyt žaludečních vředů u závodních vytrvalostních koní a zjistili, že se vředy vyskytovaly u 93 % zkoumaných jedinců.

Syndrom žaludečních vředů nemá vždy typické klinické projevy. Z důvodu vředů může docházet i k opakujícím se kolikovým onemocněním, změnám temperamentu v důsledku bolesti a nepohodlí či snížené kvalitě srsti.

Typy žaludečních vředů

V závislosti na umístění lézí se toto onemocnění dělí na skvamozní žaludeční onemocnění, které postihuje dlaždicovou sliznici, a glandulární onemocnění, kdy se léze nacházejí ve žláznaté části žaludku a pyloru (Merritt, 2009). Glandulární žaludeční onemocnění není tak dobře popsáno a má horší průběh léčby (Sykes & Jokisalo, 2015).

Léčba

K léčbě žaludečních vředů se využívá především omeprazol v dávce 4 mg/kg tělesné hmotnosti jednou denně po dobu alespoň 28 dnů per os (Sykes, 2015).

K podpůrné léčbě se využívají i doplňkové látky, jako jsou Saccharomyces cerevisiae a hydroxid hořečnatý (Sykes et al., 2014). Dále se využívají krmné přísady obsahující soli organických kyselin v kombinaci s vitamíny skupiny B, nebo pektin-lecitinový komplex (Sanz et al., 2014).

Nutriční management a prevence

U koní postižených tímto onemocněním se doporučuje krmit bezobilnou stravou s nízkým obsahem škrobu a vysokým obsahem vlákniny a tuku. Takové krmení může podpořit proces hojení žaludečních vředů (Böhm et al., 2018).

Nutriční a dietní management je důležitým faktorem při podpoře léčby vředů a slouží jako prevence recidivy tohoto onemocnění.

Dle studií bylo prokázáno, že pasoucí se koně mají sníženou prevalenci ke vzniku vředů. Během pastvy totiž dochází k nepřetržité tvorbě slin, které optimalizují pH žaludku. Jakmile je koním odepřena strava, pH žaludku rychle klesá a dochází k překyselení — toto prostředí je ideální pro vznik vředů (Rilla et al., 2009).

Cílem léčby vředů je tedy úleva od bolesti, zahojení a následná prevence vzniku onemocnění. Prevence zahrnuje správně nastavenou krmnou dávku, aby se zabránilo recidivě (Rilla et al., 2009).

Závěr a důležitá fakta

• Žaludečními vředy může trpět kůň jakéhokoliv věku a plemene.
• Při podezření na žaludeční vředy je vhodná časná diagnostika, následná terapie a dietní režim.
• U koní postižených tímto onemocněním se doporučuje krmit bezobilnou stravou s nízkým obsahem škrobu a vysokým obsahem vlákniny a tuku. Takové krmení může podpořit proces hojení žaludečních vředů.
• Koně s tímto onemocněním by měli mít neustálý přístup k objemnému krmivu.

Mezi elektrolyty se řadí sodík (Na), chlór (Cl) a draslík (K). Každý z těchto prvků má vliv na různé fyziologické funkce a pochody v těle.

Sodík (Na)

Sodík je významný především kvůli regulaci osmotického tlaku a k udržení acidobazické rovnováhy organismu. Společně s draslíkem se účastní nervových vzruchů v tkáni a tyto dva elektrolyty se účastní i při smršťování svalových vláken.

Projevy nedostatku sodíku jsou např. olizování předmětů, požírání zeminy na pastvě, nechutenství, úbytek hmotnosti, snížená výkonnost a zhušťování obsahu střev. Pro záchovu stačí koni 20 mg/kg živé hmotnosti. K nedostatku sodíku dochází velmi často u spousty koní, protože ho nemají odkud přijímat. Komerční krmiva obvykle obsahují sodíku nepatrné množství a z krmných surovin obsahuje vyšší koncentraci pouze krmná řepa a krmiva z ní vyráběná, např. řepná melasa (Meyer & Coenen, 2003).

Chlór (Cl)

Chlór je nezbytný pro metabolismus vody, pracovní kapacitu svalů, funkci ledvin a sekreci žaludeční kyseliny.

Nedostatek chlóru způsobuje nechutenství, negativně působí na trávení a resorpci bílkovin (Frape, 2010). Pokud jsou splněny potřeby sodíku v těle, je velmi nepravděpodobné, že by došlo k nedostatku chlóru v organizmu (Frape, 2010).

Potřeba sodíku a chlóru při zátěži

Jakmile dochází ke zvýšené intenzitě pohybu (trénink), potřeba sodíku i chlóru výrazně stoupá, jelikož dochází ke ztrátám elektrolytů pocením.

Za hodinu tréninku se dle studie od Meyer & Coenen (2013) vyloučí přibližně 30 mg Na a 55 mg Cl na kg živé hmotnosti.

Celková potřeba sodíku a chlóru pracujících koní je kvůli vyplavování těchto prvků potem velice proměnlivá a nelze ji spolehlivě pokrýt jen běžnými krmivy. Je tedy vhodné dát koním k dispozici solný liz. Koním, kteří se při zátěži hodně potí, se ještě do krmiva přidává kamenná sůl (Meyer & Coenen, 2003).

Draslík (K)

Draslík je nezbytný pro regulaci osmotického tlaku buněk, aktivaci řady enzymů podílejících se na glykolýze i na oxidativní fosforylaci (Meyer & Coenen, 2003).

Nedostatek draslíku v krmné dávce může způsobit nechutenství a snížení rychlosti růstu. V případě hypokalémie (snížení obsahu draslíku v krevní plazmě) můžeme pozorovat svalovou dystrofii a ztuhlost kloubů. Hypokalémie může být příležitostně způsobena přetrvávajícími průjmy či nadměrným podáváním hydrogenuhličitanu sodného (Frape, 2010).

Denní potřeba draslíku se pohybuje kolem hodnoty 50 mg/kg živé hmotnosti. Obsah draslíku v krmivu by měl odpovídat obsahu vápníku, což odpovídá rozmezí 4–6 g/kg sušiny krmiva. U pracujících koní dochází k výraznému nárůstu denní potřeby draslíku z důvodu vylučování potem a močí. Může dojít až k navýšení potřebné dávky na 10 g/kg živé hmotnosti. I tato hodnota je naplněna ve většině krmných dávek obsahujících objemná krmiva, jelikož obsahují 10–30 g draslíku/kg sušiny. U jadrných krmiv se obsah draslíku pohybuje v rozmezí 5–10 g/kg sušiny (Meyer & Coenen, 2003).

Závěr a důležitá fakta

Kůň má regulační systém, který komplexně reaguje na stres, který může být způsoben různými faktory. Tento systém dodává energii a zajišťuje termoregulaci, což má za následek produkci potu. Tyto kožní ztráty vody a elektrolytů jsou řízeny termoregulací, nezávisle na stavu hydratace či homeostáze elektrolytů.

• Jakmile máte koně v tréninkovém plánu, je vhodné především v letních měsících elektrolyty doplňovat.
• Elektrolyty volte vždy v práškové formě. Sirupy jsou založeny především na sacharóze, tedy obyčejném třtinovém cukru, a takové jednoduché cukry jsou pro koňské trávení nevhodné. Při trávení dochází k tvorbě těkavých mastných kyselin a kyseliny mléčné, což může vést k dalším nežádoucím obtížím.
• Pokud máte koně s metabolickou poruchou, je vhodné hladiny elektrolytů kontrolovat veterinářem a takovým koním dodávat tyto prvky ve zvýšeném množství z důvodu vyšších ztrát.
• Záporná bilance vody, Na, K a Cl může být faktorem, který povede k podávání horších pracovních výkonů a zhoršení regenerace organismu po zátěži (Coenen, 2005).