Žaludeční vředy

Syndrom žaludečních vředů koní, tzv. EGUS, je u koní velmi časté onemocnění. Pokud se u koně začnou vyskytovat příznaky onemocnění, je vhodná časná diagnostika a následná léčba včetně úpravy krmné dávky (Rilla et al., 2009).

Diagnostika tohoto onemocnění se provádí gastroskopií. V akutní fázi onemocnění se využívá léčiv, která blokují sekreci žaludečních šťáv a kyseliny chlorovodíkové, což vede ke zvýšení pH žaludku. Vyšší pH vytváří příznivé podmínky pro hojení již vzniklých žaludečních vředů. Tato léčiva se ale nedoporučují podávat preventivně, z důvodu narušení trávicích procesů a následné horší stravitelnosti krmiv (Rilla et al., 2009).

Výskyt a projevy onemocnění

K tomuto onemocnění mají sklony koně všech věkových kategorií a plemen. Žaludeční vředy jsou léze vyskytující se u koní na žaludeční sliznici. Výskyt tohoto onemocnění je 53–93 %. Onemocnění může vést ke ztrátě výkonnosti, snižování hmotnosti, ztrátě kondice a snížení chuti k jídlu (Böhm et al., 2018).

Tamzali et al. (2011) dělali výzkum během závodní sezóny na výskyt žaludečních vředů u závodních vytrvalostních koní a zjistili, že se vředy vyskytovaly u 93 % zkoumaných jedinců.

Syndrom žaludečních vředů nemá vždy typické klinické projevy. Z důvodu vředů může docházet i k opakujícím se kolikovým onemocněním, změnám temperamentu v důsledku bolesti a nepohodlí či snížené kvalitě srsti.

Typy žaludečních vředů

V závislosti na umístění lézí se toto onemocnění dělí na skvamozní žaludeční onemocnění, které postihuje dlaždicovou sliznici, a glandulární onemocnění, kdy se léze nacházejí ve žláznaté části žaludku a pyloru (Merritt, 2009). Glandulární žaludeční onemocnění není tak dobře popsáno a má horší průběh léčby (Sykes & Jokisalo, 2015).

Léčba

K léčbě žaludečních vředů se využívá především omeprazol v dávce 4 mg/kg tělesné hmotnosti jednou denně po dobu alespoň 28 dnů per os (Sykes, 2015).

K podpůrné léčbě se využívají i doplňkové látky, jako jsou Saccharomyces cerevisiae a hydroxid hořečnatý (Sykes et al., 2014). Dále se využívají krmné přísady obsahující soli organických kyselin v kombinaci s vitamíny skupiny B, nebo pektin-lecitinový komplex (Sanz et al., 2014).

Nutriční management a prevence

U koní postižených tímto onemocněním se doporučuje krmit bezobilnou stravou s nízkým obsahem škrobu a vysokým obsahem vlákniny a tuku. Takové krmení může podpořit proces hojení žaludečních vředů (Böhm et al., 2018).

Nutriční a dietní management je důležitým faktorem při podpoře léčby vředů a slouží jako prevence recidivy tohoto onemocnění.

Dle studií bylo prokázáno, že pasoucí se koně mají sníženou prevalenci ke vzniku vředů. Během pastvy totiž dochází k nepřetržité tvorbě slin, které optimalizují pH žaludku. Jakmile je koním odepřena strava, pH žaludku rychle klesá a dochází k překyselení — toto prostředí je ideální pro vznik vředů (Rilla et al., 2009).

Cílem léčby vředů je tedy úleva od bolesti, zahojení a následná prevence vzniku onemocnění. Prevence zahrnuje správně nastavenou krmnou dávku, aby se zabránilo recidivě (Rilla et al., 2009).

Závěr a důležitá fakta

• Žaludečními vředy může trpět kůň jakéhokoliv věku a plemene.
• Při podezření na žaludeční vředy je vhodná časná diagnostika, následná terapie a dietní režim.
• U koní postižených tímto onemocněním se doporučuje krmit bezobilnou stravou s nízkým obsahem škrobu a vysokým obsahem vlákniny a tuku. Takové krmení může podpořit proces hojení žaludečních vředů.
• Koně s tímto onemocněním by měli mít neustálý přístup k objemnému krmivu.