Elektrolyty

Mezi elektrolyty se řadí sodík (Na), chlór (Cl) a draslík (K). Každý z těchto prvků má vliv na různé fyziologické funkce a pochody v těle.

Sodík (Na)

Sodík je významný především kvůli regulaci osmotického tlaku a k udržení acidobazické rovnováhy organismu. Společně s draslíkem se účastní nervových vzruchů v tkáni a tyto dva elektrolyty se účastní i při smršťování svalových vláken.

Projevy nedostatku sodíku jsou např. olizování předmětů, požírání zeminy na pastvě, nechutenství, úbytek hmotnosti, snížená výkonnost a zhušťování obsahu střev. Pro záchovu stačí koni 20 mg/kg živé hmotnosti. K nedostatku sodíku dochází velmi často u spousty koní, protože ho nemají odkud přijímat. Komerční krmiva obvykle obsahují sodíku nepatrné množství a z krmných surovin obsahuje vyšší koncentraci pouze krmná řepa a krmiva z ní vyráběná, např. řepná melasa (Meyer & Coenen, 2003).

Chlór (Cl)

Chlór je nezbytný pro metabolismus vody, pracovní kapacitu svalů, funkci ledvin a sekreci žaludeční kyseliny.

Nedostatek chlóru způsobuje nechutenství, negativně působí na trávení a resorpci bílkovin (Frape, 2010). Pokud jsou splněny potřeby sodíku v těle, je velmi nepravděpodobné, že by došlo k nedostatku chlóru v organizmu (Frape, 2010).

Potřeba sodíku a chlóru při zátěži

Jakmile dochází ke zvýšené intenzitě pohybu (trénink), potřeba sodíku i chlóru výrazně stoupá, jelikož dochází ke ztrátám elektrolytů pocením.

Za hodinu tréninku se dle studie od Meyer & Coenen (2013) vyloučí přibližně 30 mg Na a 55 mg Cl na kg živé hmotnosti.

Celková potřeba sodíku a chlóru pracujících koní je kvůli vyplavování těchto prvků potem velice proměnlivá a nelze ji spolehlivě pokrýt jen běžnými krmivy. Je tedy vhodné dát koním k dispozici solný liz. Koním, kteří se při zátěži hodně potí, se ještě do krmiva přidává kamenná sůl (Meyer & Coenen, 2003).

Draslík (K)

Draslík je nezbytný pro regulaci osmotického tlaku buněk, aktivaci řady enzymů podílejících se na glykolýze i na oxidativní fosforylaci (Meyer & Coenen, 2003).

Nedostatek draslíku v krmné dávce může způsobit nechutenství a snížení rychlosti růstu. V případě hypokalémie (snížení obsahu draslíku v krevní plazmě) můžeme pozorovat svalovou dystrofii a ztuhlost kloubů. Hypokalémie může být příležitostně způsobena přetrvávajícími průjmy či nadměrným podáváním hydrogenuhličitanu sodného (Frape, 2010).

Denní potřeba draslíku se pohybuje kolem hodnoty 50 mg/kg živé hmotnosti. Obsah draslíku v krmivu by měl odpovídat obsahu vápníku, což odpovídá rozmezí 4–6 g/kg sušiny krmiva. U pracujících koní dochází k výraznému nárůstu denní potřeby draslíku z důvodu vylučování potem a močí. Může dojít až k navýšení potřebné dávky na 10 g/kg živé hmotnosti. I tato hodnota je naplněna ve většině krmných dávek obsahujících objemná krmiva, jelikož obsahují 10–30 g draslíku/kg sušiny. U jadrných krmiv se obsah draslíku pohybuje v rozmezí 5–10 g/kg sušiny (Meyer & Coenen, 2003).

Závěr a důležitá fakta

Kůň má regulační systém, který komplexně reaguje na stres, který může být způsoben různými faktory. Tento systém dodává energii a zajišťuje termoregulaci, což má za následek produkci potu. Tyto kožní ztráty vody a elektrolytů jsou řízeny termoregulací, nezávisle na stavu hydratace či homeostáze elektrolytů.

• Jakmile máte koně v tréninkovém plánu, je vhodné především v letních měsících elektrolyty doplňovat.
• Elektrolyty volte vždy v práškové formě. Sirupy jsou založeny především na sacharóze, tedy obyčejném třtinovém cukru, a takové jednoduché cukry jsou pro koňské trávení nevhodné. Při trávení dochází k tvorbě těkavých mastných kyselin a kyseliny mléčné, což může vést k dalším nežádoucím obtížím.
• Pokud máte koně s metabolickou poruchou, je vhodné hladiny elektrolytů kontrolovat veterinářem a takovým koním dodávat tyto prvky ve zvýšeném množství z důvodu vyšších ztrát.
• Záporná bilance vody, Na, K a Cl může být faktorem, který povede k podávání horších pracovních výkonů a zhoršení regenerace organismu po zátěži (Coenen, 2005).